Dnešní doba mi velmi připomíná poměrně nový film od Stevena Spielberga Ready Player One. Děj se odehrává v budoucnosti, kde se do virtuálního světa přesunulo téměř vše. Vznikla alternativní realita. Kdo v ní nebyl, jakoby neexistoval. Lidé si vytvářeli novou identitu a vysněný život, mohli změnit výzor, mít moc, vliv, peníze, schopnosti, dokonalé vztahy….prožívat vše, po čem toužili.
Dnes se také velká část naší reality odehrává v digitálním prostředí. Od nakupování až po budování si alter ega v nejrůznějších formách.
Přináší nám to spoustu pozitivního, o tom není pochyb. Je to trend, něco, v čem budou žít naše děti.
Přesto však si říkám, kde je ta hranice, jak moc jsme tím vším ovlivněni a jak velkou moc tato virtuální realita nad našimi životy má, když se pomocí velmi sofistikovaných algoritmů a metod, kde se to hemží views, engagements, conversions, přímo rozhoduje o často velmi zásadních věcech.
Tak jako si dopřáváme různé detoxikační očisty těla, může se, jako potenciální inspirace, stát součástí naší psychohygieny i detox digitální.
Co si tak vyzkoušet myšlenkový experiment – co se stane, když to všechno na chvíli VYPNEME.
Vypnout se na chvíli od emailu, chatu, her a sociálních médií se dnes stává stále více populárnější.
Tak jako si dopřáváme různé detoxikační očisty těla, může se, jako potenciální inspirace, stát součástí naší psychohygieny i detox digitální.
Jak to pak vypadá v praxi?
Radikálové volí formu totální – vypnou všechno. Email, WhatsApp, Messenger, Viber, sociální média, hry… i Sudoku při čekání u doktora. Prostě úplné odstřižení od virtuálna.
Na výběr jsou i mírnější varianty, jako třeba vypnout jenom sociální media.
Délka offlinu se liší… ale týden se jeví jako minimální doba. Osobně třetím rokem testuji variantu, že vypnu na týden email, a na tři týdny zbytek. Jednou za rok. Do statusu napíšu offline, aby si okolí nedělalo starosti, že nejsem k dispozici.
A proč je digitální detox ve světě i u nás stále rozšířenější? Jako relevantní inspirace můžou sloužit třeba tyto důvody. Klidně k nim přidejte ty svoje, které fungují na vás:
1/ Prevence závislosti (hlavně na sociálních médiích a na hrách). Začátky závislosti jsou plíživé. Detox je dobrý test, jak na mě působí, když jsem offline. Jsem v pohodě? Nebo už si to prostě MUSÍM zapnout?
2/ Můžete zjistit, že najednou máte víc času, jste klidnější, veselejší a obecně můžete mít pocit, že prožíváte život kvalitněji a plněji. Budete víc v kontaktu se světem kolem.
3/ Třeba zjistíte, že se víc soustředíte na opravdové vztahy ve fyzickém světě a méně na to, kolik máte lajků nebo komentářů. Vzpomenete si na situaci, kdy jste zažili kvalitní, lidský rozhovor, opravdu od srdce k srdci? Obvykle po něm zůstává hezký pocit ještě dlouho po tom… Vsadím se, že to nebyl rozhovor virtuální. 😊
Zvykli jste si na videokonference? Mně pořád přijdou jako fastfood. Splní svůj účel (výměna informací atp.), ale pokud jde o kvalitní lidský kontakt, nic moc dál v tom není. Jako fastfood. Vyřešit problém hladu, ale nic moc dál se v tom hledat nedá (snad ani nemá). Přes obrazovku se na člověka na druhé straně nedokážu tolik vcítit, abych vnímala, co doopravdy myslí tím, co říká, a co u toho doopravdy cítí… což je esence správného porozumění. Chybí mi i takové ty obyčejné věci jako je třeba dotek, vědomé naslouchání, přítomnost – že tam v tom rozhovoru pro toho člověka opravdu JSEM (a nevyndávám zrovna pračku a zároveň někomu naslouchám, že). Také pohled do očí přes obrazovku má jinou kvalitu. O chatech ani nemluvě. Věřím, že každý z nás má mnoho příkladů, kdy přes SMS a chaty došlo k naprosto zbytečnému nedorozumění.
4/ Dáte prostor vlastnímu vnitřnímu světu, můžete kultivovat a rozvíjet svoje vlastní myšlenky, stát se více vnímaví vůči svým vlastním potřebám a emocím. Třeba zjistíte, že se tolik nepotřebujete pořád zásobovat podněty zvenčí, názory jiných, nároky okolí a budete mít prostor si znovu seštelovat svůj vlastní vnitřní kompas.
5/ Otestujete si svoji vlastní svobodu. Mám ještě možnost, co se týče života online, se svobodně rozhodnout? Anebo už ne? A co mi to o sobě říká?
Ready Player One končí tím, že na dva dny v týdnu se vždy celý virtuální svět vypne. Tak ať máte na svém vlastním vnitřním kompasu vždy jasný sever – že to nejdůležitější se odehrává OFFLINE.
